Výhřez ploténky v péči fyzioterapeuta

Problémy s meziobratlovými ploténkami jsou častým zdravotním problémem, který se objevuje napříč různými věkovými skupinami.

Každý z nás se pravděpodobně již setkal s někým, koho postihl problém s meziobratlovou ploténkou. Nejčastěji je to výhřez (hernie) ploténky, nebo nějaký jiný stupeň jejího postižení. Typicky jsou tyto změny odhaleny prostřednictvím CT nebo magnetické rezonance, na kterou bývá člověk odeslán nejčastěji neurologem či ortopedem.

Diagnóza: výhřez ploténky

Designed by Freepik

Pokud se již člověk dostane na vyšetření magnetickou rezonancí, málokdy odejde s tím, že se na ploténkách nenašlo nic „špatného“. Zajímavé je, že první známky nějaké degenerace plotének se často objevují už kolem 18. roku věku, kdy je člověk většinou bez obtíží.

Samotný výsledek vyšetření často významně ovlivňuje celkové vnímání problému.

Někdy se stává, že nález poškozené ploténky a jeho neoptimální interpretace udělá ze člověka s bolestí zad pacienta s diagnózou a negativní prognózou, což psychickému rozpoložení úplně nepřidá. Přitom obtíže vlastně ani nemusí být spojené s ploténkou, která může být poškozená už řadu let bez projevů.

Mezi nálezem zobrazovací metody a problémy které člověk prožívá nemusí být vždycky rovnítko. Někdy je. Někdy není a někdy je napůl. Nicméně dokonale určit, co přesně obtíže způsobuje je velmi obtížné. Proto je dobré na degenerativní změny nahlížet s určitou rezervou, a to ať už jsou na ploténce nebo jinde.

Trocha anatomie

Meziobratlová ploténka, jak už název napovídá, se nachází mezi pevnými kostěnými obratli. Její hlavní funkcí je tlumit nárazy, které působí na páteř. Tlumení pomáhá také esovitý tvar páteře, který nápadně připomíná pružinu.

Ploténka je tvořena z velké části vodou, která se s věkem vytrácí, a to je také hlavní důvod, proč od určitého věku „rosteme do země“.

Servier Medical Art, provided by Servier, licensed under a Creative Commons Attribution 3.0 unported license

Degenerativní procesy meziobratlové ploténky

V dokonalém stavu drží ploténka na svém místě. To můžeme předpokládat u velmi mladých jedinců, nicméně již u adolescentů, může docházet k tomu, že ploténka začne přetékat přes okraj obratlového těla.

Říká se tomu bulging, laicky přetékání ploténky. Myslím, že kdybychom vyšetřili celou populaci, tak nějaká forma bulgingu bude přítomná u velké části z nás, a to aniž bychom cítili nějaké projevy.

Problémy mohou nastat v další fázi degeneračního procesu, když se malá část ploténky vyklene (vyhřezne) výrazněji směrem k nervovým strukturám.

Zde záleží na směru vyklenutí. Problematické bývají vyklenutí do míst, kde nemají nervové kořeny laicky řečeno kam uhnout. Tam může i malé vyklenutí udělat velké problémy. Potom jsou ale stavy, kdy dojde k velkému výhřezu, ale člověk je bez příznaků, protože vyklenutá část ploténky minula citlivá místa. Takže není výhřez jako výhřez.

Pokud již část vyklenuté ploténky zasáhne nervový kořen, většinou to pocítíme nejen v konkrétním místě útlaku, ale v průběhu nervů, které jsou na tento kořen napojeny.

Příčiny vzniku výhřezu meziobratlové ploténky

Příčin vzniku tohoto nepříjemného stavu může být stejně jako u většiny degenerativních procesů v lidském těle vícero a často se jedná o souhru různých faktorů.

Vrozené predispozice

• Nižší kvalita pojivové tkáně
  
  Lidé, kteří se narodí s nižší kvalitou pojivových tkání (vazy, šlachy, chrupavky, ploténky…) častěji trpí problémy spojených s jejich opotřebením či poraněním.

• Nižší kvalita řízení pohybu
  
  Ekonomika pohybu a držení těla do velké míry určuje zatížení meziobratlových plotének. Ne všem bylo naděleno perfektní řízení pohybu, a to se potom odráží v celém pohybovém systému včetně plotének. 

• Neoptimální tvar páteře
  
  Ideální model páteře je ve tvaru písmena S. Takové zakřivení vytváří pružinu, která tlumí nárazy při pohybu a snižuje zatížení meziobratlových plotének. Lidé, jež mají křivku páteře více oploštělou (menší tlumení), častěji trpí problémy s ploténkami.

• Dlouhodobé přetěžování
  
  Stejně jako každý kloub v lidském těle i meziobratlové klouby s ploténkami mají omezenou životnost. Přetěžováním můžeme označit v podstatě jakoukoliv jednostrannou statickou i dynamickou zátěž.

• Jednorázové extrémní přetížení
  
  Někdy dochází ke vzniku projevů výhřezu ploténky po nějakém prudkém pohybu nebo při zvedání těžkého předmětu.
  
  Osobně si nemyslím, že k výhřezu může dojít u ploténky, která byla do té doby dokonale zdravá. Spíš se přikláním k tomu, že ploténka bývá před takovým momentem „načatá“ a prudké přetížení ji „dorazí“.

Projevy výhřezu ploténky s útlakem nervového kořene

Výhřez ploténky se nejčastěji objevuje v oblasti bederní a krční páteře. Podle výšky postiženého úseku se odvíjí také lokalizace obtíží. V případě výhřezu v oblasti krční páteře bývají projevy patrné nejčastěji na horních končetinách. Výhřez v bederním úseku se často projeví v některé části dolní končetiny.

Častými příznaky potom jsou vystřelující bolesti v nervové dráze spojené s mravenčením dané lokality. Zároveň se může objevovat snížená citlivost zasaženého místa. Někdy se objevuje také oslabení svalů na postižené končetině.

Léčba

Pokud již dojde k útlaku nervového kořene a ke vzniku nepříjemných projevů, lze zvolit konzervativní (pokud stav není klinicky závažný) nebo invazivní léčbu. S konzervativní léčbou se většinou začíná a je většinou založená na fyzioterapii.

Fyzioterapie při výhřezu ploténky

Cílem fyzioterapie u problémů s ploténkami je:

• obnovení svalové rovnováhy
• zapojení hlubokého stabilizačního systému do pohybových vzorců (DNS)
• úprava a zefektivnění pohybových návyků
• úprava pracovního prostředí
• nastavení pohybového režimu

Výsledkem by mělo být zmenšení zatížení meziobratlové ploténky, což sníží tlak na utlačené nervové struktury. Po úspěšném fyzioterapeutickém zásahu, je velká šance na snížení či vymizení nepříjemných projevů.

Invazivní řešení

Někdy se však stává, že fyzioterapie nepřináší požadovaný efekt, nebo že je vyklenutí ploténky natolik nebezpečné, že je nutné přistoupit k invazivní léčbě formou operace. V tomto případě se vyklenutá část ploténky odstraňuje chirurgicky a následná rehabilitace trvá v řádu několika měsíců.

Závěr

Výhřez meziobratlové ploténky patří mezi častý zdravotní problém v oblasti páteře. Odhalení tohoto stavu zobrazovacími metodami a následná neoptimální interpretace může negativně ovlivnit celkové psychické rozpoložení člověka.

Vždy je potřeba se dívat na problém komplexně, nepřikládat klinickému nálezu extrémní váhu a při vyřčení diagnózy neházet flintu do žita. Moderní přístupy léčby výhřezů meziobratlových plotének jsou dnes, troufám si říct, dost efektivní.

Konzervativní léčba založená na fyzioterapii má mnoho nástrojů, jak s uvedeným stavem pracovat. Cíleným cvičením zaměřeným na úpravu svalových dysbalancí a změnu pohybových návyků společně s úpravou pohybového a pracovního režimu lze efektivně řešit nejen následek, ale také příčinu vzniku obtíží.

Invazivní neurochirurgické řešení výhřezu meziobratlové ploténky je dnes již běžný, prověřený  zákrok, který může pomoci tam, kde selhává konzervativní léčba. Neřeší však příčinu vzniku problému, proto je vhodné po operaci začít s komplexní fyzioterapií, aby se obtíže již více neobjevovaly.

Bližší info o mé fyzioterapeutické praxi zde.

Více článků naleznete zde.