Tinnitus v rukou fyzioterapeuta - Fyzioterapie Marek Fojtách

Tinnitus v rukou fyzioterapeuta

Na začátek upozorňuji, že tinnitus by měl být vždy nejprve konzultován s praktickým lékařem, který určuje léčebný postup.

Poslední dobou zaznamenávám v ordinaci nárůst počtu klientů s chronickým tinnitem, projevující se nepříjemným pískáním, šuměním v uších.

V očích těchto lidí často pozoruji zoufalství, protože přicházejí mnohdy po táhlé sérii lékařských vyšetření s výsledkem „bez nálezu“ a s tím, že jim nasazená medikace příliš nepomohla.

Vždy jsem rád, když jsou tito jedinci odesíláni také na fyzioterapii, protože to je cesta, která může vést k úspěšné léčbě. Stále si však myslím, že existuje spousta lidí trpící chronickým tinnitem, jež o možnosti léčby pomocí fyzioterapie dosud neslyšela, což si myslím, že je velká škoda.

Doufám, že tento článek pomůže přinést osvětu a dostane se k lidem, kteří již vyčerpali všechny lékařské metody řešení tohoto nepříjemného problému.

Co je tinnitus?

Slovo tinnitus pochází z latinského tinnire – zvonit. Obvykle se popisuje jako vnímání určitého zvuku bez adekvátního sluchového stimulu – slyšíme zvuk, který nemá reálný fyzický zdroj. Výjimkou je skupina objektivního – měřitelného tinnitu, což je spíše vzácný stav, kdy je ušní šelest způsobován cévním nebo svalovým problémem v blízkosti sluchového ústrojí.

Jistě by někoho mohla napadnout souvislost mezi tinnitem a psychickým onemocněním a ano lidé s tinnitem mohou být někdy okolím považování za „blázny“, ale při tinnitu nejsou zvuky zřetelné a nenesou žádný význam na rozdíl od sluchových halucinací u duševních chorob.

Charakteristika ušních šelestů

Škála vnímaných zvuků bývá rozmanitá – pacienti zvukové fenomény připodobňují k fičení, úniku páry nebo bublání potůčku. Intenzita vnímání je ovlivněna vnitřním rozpoložením jedince i vnějšími vlivy. Zesílení tinnitu může být důsledkem psychické tenze nebo výkyvů atmosférického tlaku

Mezi doprovodné příznaky patří závratě, nevolnost, zhoršení sluchu, bolesti ucha, pocit tlaku v uších, poruchy zraku a bolesti hlavy.

Příčiny

Příčin vzniku tinnitu je celá řada. Často se objevuje jako doprovodný jev při různých onemocněních ucha či neurologických diagnózách. Může vznikat také na podkladě infekčních onemocnění a problémů v oblasti pohybového systému, s čímž může pomoci fyzioterapie.

Tinnitus jako výsledek problému na úrovni pohybového systému

Příčinou tinnitu v oblasti pohybového systému bývá nejčastěji porucha v oblasti krční páteře a čelistního (temporomandibulárního) kloubu.

Nejnovější studie ukazují, že oba zmíněné problémy jsou s tinnitem zřejmě úzce spjaty. Zhruba 40 % lidí s tinnitem má současně nějaký problém v oblasti krční páteře a u 36 % až 60 % pacientů s tinnitem je přítomná také některá za poruch čelistního kloubu.

Díky těmto zjištěním se zvětšuje celkový význam fyzioterapie v komplexní léčbě tinnitu.

Problémy s krční páteří a poruchy čelistního kloubu dnes lze prostřednictvím různých fyzioterapeutických technik úspěšně řešit. Po odstranění příčiny na úrovni pohybového systému můžeme očekávat snížení nebo úplné vymizení nepříjemného tinnitu.

Komplexní fyzioterapie tinnitu

Jak bylo výše uvedeno, fyzioterapie tinnitu se zaměřuje zejména na problémy v oblasti krční páteře a čelistního kloubu. Pro větší přehled si uvedeme specifika těchto oblasti zvlášť, ale vždy je potřeba tyto oblasti vnímat jako jeden funkční celek.

Porucha na úrovni krční páteře

V oblasti krční páteře bývá příčinou tinnitu její neoptimální držení a přítomnost svalové nerovnováhy. Tento stav vzniká často například statickým přetěžováním při práci na PC. Velmi tomu nahrává používání notebooků (předklon a předsun hlavy) a práce s více monitory najednou.

Pracovníci u PC s přetížením krku

Mechanismus vzniku

Zvýšené zatížení meziobratlových kloubů a svalů v oblasti krční páteře vede k tomu, že je z těchto míst do nervové soustavy vysíláno více informací než běžně.

Na úrovni míchy, kde se sbíhá sluchová a senzitivní dráha potom zřejmě vzniká určitá porucha, která vede k tomu, že začneme slyšet různé zvukové šelesty.

Fyzioterapeutické řešení

Při fyzioterapii se snažíme cíleným cvičením uvedenou nerovnováhu odstranit nejlépe tak, abychom zlepšili držení páteře a vyrovnaly svalové tahy.

To sníží jak zatížení meziobratlových kloubů, tak svalů krku a v konečném důsledku dojde k redukci dráždění nervové soustavy.

Poruchy čelistního (temporomandibulárního) kloubu

Čelistní kloub se nachází v těsné blízkosti ucha, z čehož lze předpokládat určitou provázanost.

Teorií vzniku tinnitu v souvislosti s poruchami čelistního kloubu je více. Všechny se však shodují na tom, že tinnitus vzniká z přetížení jak samotného kloubu, tak žvýkacích a někdy také mimických svalů.

Zmíněné svaly jsou zobrazeny na obrázku níže. Červené křížky ukazují místa, kde dochází ke vzniku zvýšeného napětí. Zelenou tečkou je označen čelistní kloub.

zobrazení míst způsobujících tinnitus

Muscles of the head and neck: two écorché figures. Watercolour by A. Mongrédien, ca. 1880. Wellcome Collection. Public Domain Mark. Source: Wellcome Collection.

Velká část problémů s čelistními kloubem pramení z nerovnováhy v oblasti žvýkacích svalů. Projevem bývá například lupání, bolest nebo omezená pohyblivost při otevírání úst.

Příčin proč uvedené poruchy vznikají je vícero. Obtíže může způsobovat nerovnoměrný skus, noční skřípání zuby, neoptimální žvýkací stereotyp, svalové dysbalance v oblasti krční páteře nebo psychické faktory jako je zvýšený stres a jiné.

Fyzioterapeutické řešení

Fyzioterapií s využitím speciálních cvičení a manuálním ošetřením lze vyrovnat nesoulad mezi žvýkacími svaly, snížit nerovnoměrné zatížení čelistního kloubu a v konečném důsledku eliminovat tinnitus.

Vliv psychického napětí na čelistní kloub, krční páteř a tinnitus

Zvýšené psychické napětí se často přenáší na svalový systém zvýšeným svalovým napětím. Oblast svalů hlavy a šíje bývá ovlivněna jako první.

Typicky se objevuje zatínání zubů (zvýšená aktivita žvýkacích svalů), změna výrazu tváře (zvýšená aktivita mimických svalů) a zvedání ramen do „schouleného“ obranného držení (přetížení svalů šíje a zvětšené zatížení krční páteře).

Výsledkem toho řetězce je potom stav, kdy mohou začít problémy s čelistním kloubem, krční páteří a v konečném důsledku se může objevit také tinnitus.

Řešení chronicky zvýšené psychická tenze nespadá primárně do rukou fyzioterapeuta, ale odborníka v oblasti psychologie, psychoterapie a psychiatrie.

Fyzioterapie však umí pracovat s různými relaxačními technikami, které mohou sloužit jako doplňkové terapeutické metody.

Co dělat, když se nedaří nalézt příčinu chronického tinnitu?

Protože je tinnitus velmi složitou problematikou, může se stát, že se nepodaří nalézt jeho příčinu ani řešení. Tinnitus potom v životě člověka zůstává a může vést k pocitům zoufalství a beznaděje.

Pro tento případ jsou zde možnosti, které již neřeší příčinu, ale pracují s projevy ušních šelestů. Je to například Tinnitus Retraining Therapy, psychoterapie, akupunktura nebo muzikoterapie.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o metody, které kloužou pouze po povrchu a jen mírně zmírňují intenzitu obtíží, opak může být pravdou.

Změna subjektivního vnímání tinnitu a přijetí tinnitu jakou součásti života může být to, díky čemuž se podaří tento nepříjemný projev výrazně zlepšit, či úplně přestat vnímat.

Tinnitus Retraining Therapy

Metoda se snaží dosáhnout stavu, kdy nemocný přestane vnímat tinnitus jako obtěžující. Využívá zevních  generátorů zvuku a direktivního poradenství. 

Generátory produkují tóny nebo šumy podobných tinnitu, čímž překrývají nepříjemné šelesty a pomáhají snížit aktivitu nervového systému. Patří sem generátory bílého šumu či sluchadla s funkcí generace šumu.

Poradenství zahrnuje vzdělání pacienta a použití příkladů, které ukazují teoretické mechanismy vedoucí ke vnímání tinnitu jako rušivého činitele.

Kognitvně behaviorální terapie (KBT)

Psychoterapeutický směr, jehož cílem je změnit dysfunkční vzorce chování, myšlení a představ.  Nejedná se o řešení příčiny obtíží, ale o metodu, která vede ke změně vnímání nepříjemných pocitů.

Přestože se u tinnitu nejvíce doporučuje KBT, není nutné se doporučení striktně držet. Věřím, že každému tento přístup vyhovovat nemusí a proto bych se nebránil ani jiným psychoterapeutickým směrům.

Shrnutí

Tinnitus je nepříjemným symptomem, který dokáže velmi znepříjemnit život. Může být projevem řady onemocnění, proto je k němu třeba přistupovat komplexně a začít s vyšetřením u praktického lékaře.

Fyzioterapie se dostává ke slovu až v momentě, kdy je pacient po sérii vyšetření u odborných lékařů bez relevantního nálezu.

Fyzioterapie má nástroje na to, jak řešit poruchy v oblasti krku a hlavy, které mohou tinnitus způsobovat.

Úpravou svalové nerovnováhy a držení těla, lze docílit přirozeného rovnovážného stavu, což může nepříjemné ušní šelesty výrazně snížit nebo úplně eliminovat.

Při léčbě tinnitu je potřeba zohlednit také vnímání zvýšeného psychického napětí a jeho přenos do pohybového systému člověka.

Pokud se vyčerpají všechny možnosti léčby zaměřené na příčinu, je možné využít techniky, které pracují s vnímání tinnitu, jež mohou přinést výraznou úlevu a významné zvýšení kvality života.

Bližší info o mé fyzioterapeutické praxi zde.

Více článků naleznete zde.

Zdroje:

Baguley D., McFerran, D., Hall, D. 2013. Tinnitus. The Lancet [online].

Hahn, A. 2015. Otoneurologie a tinitologie (2. vyd.). Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80- 247-5890-9.

Sila, P. 2011. Tinnitus v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro praxi [online]. 8(9), 386- 390, [cit. 2021-03-29]. ISSN 1803-5310.

Mottaghi, A., Menéndez-Diáz, I., Cobo, J. L., González-Serano, J., Cobo, T. 2018. Is there a higher prevalence of tinnitus in patients with temporomandibular disorders? A systematic review and meta‐analysis. Journal of Oral Rehabilitation [online]. 46(1), 76-86, [cit. 2021-03-27]. ISSN 0305-182X. Dostupné z: doi:10.1111/joor.12706.

Skog, C., Fjelnner, J., Ekberg, E., Hagmann-Hendrickson B. 2018. Tinnitus as a comorbidity to temporomandibular disorders – A systematic review. Journal of Oral 63 Rehabilitation [online]. 46(1), 87-99, [cit. 2021-03-27]. ISSN 0305-182X. Dostupné z: doi:10.1111/joor.12710.